Městys Polešovice
Městys Polešovice

O kostele

Farní kostel sv. Petra a Pavla v Polešovicích

kostel v létě

Dějiny a stavební vývoj kostela nelze úplně popsat, jelikož nemáme prameny písemné, archeologické ani stavební. První zmínka je z roku 1320, patrocinium sv. Petra a Pavla je poprvé doloženo až z poloviny 15. století. Je jisté, že kostel je staršího data. Za jisté je možno považovat zničení kostela husity z Nového Tábora v roce 1421. Kdy však došlo k opravě, nemáme přesné doklady. Současný barokní kostel je tedy nejméně třetí stavbou na stejném místě. Je největší stavbou na statcích velehradského kláštera.

Vystavěn byl za opata Josefa Malého v letech 1725-1734. Detailní informace o jeho výstavbě a barokní interiérové výzdobě chybí. Svým charakterem, pokud jde o vnitřní výzdobu, odpovídá umělcům pracujícím na velehradském chrámu, k nimž řadíme Baldasare Fontanu.

9.října 1735 byl kostel vysvěcen olomouckým biskupem Otto Ehrenreichem, hrabětem z Ecku. Exteriér kostela i jeho vnitřní výzdoba si i přes několikeré obnovy a restaurace uchovaly původní barokní podobu.

Současný barokní kostel je jednolodní orientovanou stavbou s pravoúhlým kněžištěm, k němuž je na podélné ose přistavěna sakristie. K jižní stěně lodi je přiložena čtyřboká věž. Vnější délka kostela činí 46m, šířka lodi je 17,6 m a šířka kněžiště 12 m.

Vnější fasádu člení vysoký pilastrový řád. Jižní a severní stěny lodi mají pilastry zdvojené a jednoduchými římsovými hlavicemi, které nesou mohutné kladí. Kladí tvoří profilovaná nízká římsa, vlys s triglify s kapkami a podokapní mohutně vystupující římsa. Vysoká okna jsou ukončena nízkým segmentovým obloukem. Po jednom se nachází na severní a jižní stěně kněžiště, po třech pak v lodi. Poslední čtvrté na severní i jižní straně v místech hudební kruchty je slepé, naznačené pouze hladkou šambránou. Vystouplé plochy a architektonické prvky jsou natřeny barvou bílou a plochy vpadlé jsou tmavočervené.

K jižní straně lodi je přiložena čtyřboká věž (jde o dodatečně přistavěný objekt). Architektonické prvky fasády lodi plynule přecházejí na fasádu věže bez přerušení v jedné výškové úrovni. V přízemní části jsou okna na věži slepá, naznačená pouze šambránou. Nárožní pilastry jsou na věži zakončeny jónskými hlavicemi. Věž je organickou součástí stavby kostela a byla nepochybně již v plánu architektově. Stříška věže je opatřena ze všech
čtyř stran zděnými štítky s hodinami. Nad nimiž pokračuje zvonovitá stříška, obojí kryté šindelem. Nad lucernou pokračuje ještě dvojí odstupnění se štíhlou cibulí. Špice je ukončena patriarším křížem.
 

kostel v zimě 

Západní průčelí s hlavním portálem je osově souměrné. Ostění hlavního portálu je pískovcové, nad nímž je umístěný kamenný znak opata Josefa Malého s letopočtem 1733. Nad římsou je trojúhelníkový fronton. Nad ním následuje štít s pilastry ukončenými jónskými hlavicemi a uzavřen opět trojúhelníkovým frontonem se třemi vázami. Uprostřed v nice je umístněna kamenná socha Panny Marie. Přízemní část průčelí mezi pilastrami je po obou stranách opatřena vždy dvěma nikami nad sebou se sochami západních učitelů církevních: na levé straně sv. Augustin, nad ním sv. Řehoř Veliký, na pravé straně sv. Jeroným a nad ním sv. Ambrož.

Vedlejší vchod, méně honosný s kamenným ostěním, je situován uprostřed severní fasády kostelní lodě.

Klenba kostela je tvořena dvěma plackami, které oddělují od klenby nad hudební kruchtou a mezi sebou mohutné hladké pasy. Placky jsou opatřeny čtveřicemi nástěnných maleb. Poblíž hudební kruchtě malby představují Mariino zvěstování, starozákonního krále Davida hrajícího na harfu a sv. Cecílii, patronku církevního zpěvu a hudby. Blíže k oltáři malby zpodobňují čtyři evangelisty s atributy: sv. Matouš s andělem, sv. Marek se lvem, sv. Lukáš s býkem a sv. Jan s orlem a kalichem. Za mohutným triumfálním obloukem následuje valená klenba s okenními segmenty nad kněžištěm.

Hlavní oltář svojí architektonickou kompozicí i detailní uměleckou výzdobou je dílem Baldasare Fontany. Vysoký oltářní nádstavec je vyplněn štukovou výzdobou představující uprostřed holubici Ducha svatého, od něhož na všechny strany vycházející zlacené paprsky. Prostor mezi paprsky vyplňují bílé štukové obláčky s hlavičkami putti. Dříve byl obraz nad oltářem jiný, představoval loučení sv. Petra a Pavla před jejich umučením. Přemalbu oltářního plátna provedl na počátku našeho století malíř Jan Soják (1874 - 1922). Obraz představuje patrocinium kostela Knížata apoštolská sv. Petra a Pavla. Nad původním mramorovým rámem je v barokní kartuši znak cisterciáckého řádu s křížem a písmeny MORS.

Hlavní oltář s tabernáklem (svatostánkem) je z velké části původní. Dvoudílná kovová a zlacená dvířka jsou pojednána plasticky tepanými ornamenty s písmeny Alfa a Omega (první a poslední písmena řecké alfabety, která v křesťanské ikonografii symbolizují Ježíše Krista jako počátek a konec stvoření). Ve věnci je umístněn obraz Černé Madony s Ježíškem.

Před hlavním oltářem bývalo kuželkové zábradlí, z něhož po liturgických úpravách prostoru zůstaly pouze fragmenty po stranách, aby byl ve středu volný přístup k novému obětnímu stolu. Ten byl pořízen v roce 1977 podle návrhu arch. Tomáše Černouška stolařem Stanislavem Míšou z Polešovic.

Po stranách zaoltářní architektury jsou na soklech umístěny alabastrové sochy sv. Cyrila a Metoděje, znázorněny jako biskupové v pluviálech, s berlemi a infulemi na hlavách vždy s knihou v ruce jako učitelé a vyznavači.

 

interiér kostela

Vitráže oken v kněžišti představují na levé straně sv. Annu s Pannou Marií jako s mladou dívkou a na pravé straně sv. Josefa s Ježíškem.

Kazatelna je barokním řezbářským dílem. Schodiště na ni vede od hlavního oltáře. Oválný koš kazatelny nese čtyři zlacené nízké reliéfy s českými majuskulními nápisy:

1. ,,Ježíš odevzdává Petrovi nejvyšší úřad pastýřský“

2. ,,Pán Ježíš zachraňuje Petra z vln“

3. ,,Šavlovo obrácení“

4. ,,Petrovo vyznání“.

Stříška s holubicí Ducha svatého v paprscích má pod římsou zlacený závěs se střapci. Nahoře na stříšce je socha Krista Dobrého pastýře ve zlacených paprscích s ovečkou na ramennou a stojící na zeměkouli. Pod ním pelikán živí svá mláďata vlastní krví, což je symbolika vztahující se ke Kristu, který se obětoval až do prolití vlastní krve. Po stranách jsou putti s knihou a kotvou – symbolika poučení a naděje.

Spodní část křtitelnice je mramorová, štukové víko je opatřeno drobnou plastikou Bořivojova křtu pod baldachýnem. Nad křtitelnicí na zdi je upevněna plastika Křtu Páně (Jan Křtitel křtí Krista). Nad touto plastikou se vznáší holubice Ducha svatého na věnci obláčků a zlacených paprscích.

Na levé straně lodi kostela je umístněn boční oltář Nanebevzetí Panny Marie. Oltářní plátno představuje P. Marii v kruhu andělů s růžemi v rukou vznášející se k nebi. Dole postavy apoštolů, kteří u otevřeného hrobu vzhlížejí k nanebevzaté Matce Boží. Po stranách jsou sochy sv. Benedikta a sv. Bernarda. Zatímco sv. Benedikt je zpodobněn jako vousatý stařec v hrubém mnišském rouchu s opatskou berlou a knihou, sv. Bernarda představuje socha mladého muže s křížem v pravici – hlásal druhou křižáckou výpravu. Na tabernáklu tohoto oltáře se nachází socha Krista (Božské srdce), posvěcená 29. června 1891.

Na protější pravé straně lodi kostela je boční oltář sv. Michala archanděla. Oltářní plátno zobrazuje archanděla se štítem. Na němž nápisem QVIST UT DEUS vyjadřuje ,,Kdo jako Bůh“, a ohnivým mečem sráží pomocí andělů ďábla do pekel. Na oltáři s tabernáklem je socha sv. Jiří zabíjejícího draka.

Po levé straně směrem dále od lodi, asi uprostřed severní stěny je prolomen boční vchod, nad nímž v okně vitráž zobrazuje postavy sv. Cyrila a Metoděje. Mezi oknem a vchodem je zavěšen obraz na plátně ve zlaceném rámu představující Růžencovou Panu Marii. Kolem je 15 oválů, v nichž jsou vyobrazena jednotlivá tajemství svatého růžence, růžence radostného, bolestného a slavného. Po stranách vchodu jsou na volutových konzolách umístněny sochy sv. Antonína s Ježíškem, knihou a lilii a sv. Dále směrem ke kůru se nachází na volutové konzole socha sv. Judy Tadeáše. Jako pandán je na protější straně socha sv. Kryštofa.
 

kostel za soumraku

Proti vchodu na jižní stěně je zavěšen velký obraz na plátně nanebevzetí Panny Marie. Dole kolem otevřeného hrobu – sarkofágu stojí postavy andělů, kteří vzhlíží k nebi, kde v čestném doprovodu andělů odchází Panna Maria na nebesa k Bohu Otci a Bohu Synu, kteří ji přijímají. Pod obrazem je umístěn oltář, sloužící o Vánocích k instalaci jesliček a o Velikonocích Božího hrobu. Na oltáři je novodobá sádrová soška Panny Marie Lurdské. Po stranách na volutových konzolách sochy sv. Josefa s Ježíškem a lilií a sv. Růžena z Limy s kotvou upevněnou u pasu a věncem růží kolem hlavy.

Na hudební kruchtě jsou umístněny nové varhany o třech manuálech. Postavila je firma Josef Meizr z Kutné Hory podle návrhu Otty Veverky ze Svinova. Varhany byly posvěceny 20. října 1946. Na stěně za varhanami kolem okna zhotovil v témže roce olomoucký sochař Josef Hladík reliéf představující andělský sbor s hudebními nástroji, jehož diriguje stojící anděl. Pod hudební kruchtou se nachází dva protilehlé vchody s kamenným ostěním, které vedou na kůr. Po levé straně je umístěn velký misijní kříž. Upomínající na svatou misii v roce 1947. Na protější straně je sádrová pieta na podstavci.

Pomineme-li mnohé novodobé doplňky soch světců a okenní vitráže, pak v polešovickém farním kostele máme před sebou dobře dochovaný barokní interiér vynikající umělecké úrovně. Kostel v Polešovicích je po klášterním kostele na Velehradě jistě nejcennějším dílem vrcholného baroka na statcích velehradského kláštera.

Zdroj:

ČOUPEK, Jiří. Polešovice 1595 - 1995 : 400 let od povýšení na městečko. 1. vyd. Velehrad : Historická společnost Starý Velehrad, 1995. 152 s. ISBN 80-901836-1-1.

 

Fotografie:
Ladislav Matucha
 

Mobilní aplikace

logo mobilní aplikacegoogle-play-downloadapp-store-download

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Info e-mailem

Novinky e-mailem

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

1220První písemná zmínka

1994Počet obyvatel

223Metrů nad mořem

1307Hektarů